Držet si druhou nemovitost na rekreaci je nejběžnější ve Skandinávii. Každá čtvrtá švédská domácnost vlastní dům, ve kterém trvale nebydlí. V Norsku je takových domácností asi 17 procent. Ve Skandinávii je i charakter a rozmístění takových domů v krajině hodně podobné poměrům v Česku.

Ale jejich vzdálenost od míst, kde lidé trvale bydlí, je ve srovnání s ČR až desetinásobná. Češi jsou jedineční hlavně v tom, že svá venkovská sídla využívají někdy i celoročně a především víkend co víkend. Na rozdíl od českých, často celkem komfortně vybavených chalup jsou ty skandinávské mnohem spartánštější.

Čechy co do četnosti vlastních rekreačních sídel předčí ještě Francouzi a Španělé se svými přímořskými letními domy. V těchto zemích však vůbec nenajdeme to, co nazýváme chatovou kolonií. Převažují spíše rekonstruované staré zemědělské usedlosti. Daleko za námi jsou naopak Nizozemci, Irové, ale i Němci. Ani v Rakousku chalupaření nekvete.

Tam je totiž mnohem rozšířenější pronajímání chalup pro volný čas. Asijské země jsou zcela jiné. Tam zrod podobného fenoménu vylučuje nedostatek prostoru. Vlastnění či využívání nějakého letního sídla je prakticky neznámé.

Komentáře